Polynege 120 mm

Guided ammunition for main battle tank
Francouzské příchozí protitankové naváděné střelivo

Ačkoli tento vývoj pokračuje už od konce studené války, současný ukrajinský konflikt utvrzuje ve správnosti toho trendu, že západní mocnosti resp jejich tankové síly musí být připraveny umět čelit záplavám ruských tanků typů T-72B3M and T-90M. Jedním z hlavních prostředků jsou řízené náboje s vlastním pohonem a ještě odpalovány z děla tanků. Každá země má nějaké svoje řízené tankové střelivo a jedním z nejnovějších teď bude francouzský náboj Polynege.

Francouzský zbrojař Giat, dnes pod Nexter group, na technologii pozvolna pracoval od 2006 a dnes 2023 má úspěšně završeny jeho aerodynamické testy a pracuje na bojové náplni. Zatímco izraelské náboje Lahat existují již od 1992, Polynege má být střelivo stejného způsobu, avšak přichází o 30 let později. Je to v době, kdy Němci zavádějí 130 mm hlavní děla tanků. Všichni ostatní se ale zatím drží konzervativní ráže tanků 120 mm, protože konzervativní je to, co funguje, a tak jest i Polynege. 2021 byl uveden jeho francouzský bratr, neřízená kinetická munice typu APFSDS jménem Shard. 

Polynege bude klasifikován jako tankový protitankový náboj stylu fire-and-forget na nepřímý dostřel 8 km. Bude vystupovat ve dvou variantách dle bojové náplně. Bude to EFP stejně jako HEAT střelivo, tedy na principu projektilu tvarovaného explozí a rovněž kumulativní protitankové hlavice. Bude umět top-attack, na cíl tedy bude sestupovat shora, ale nebude se bránit ani přímému zásahu. Na jejich technologiích se v minulosti podíleli všichni hlavní francouzští zbrojaři Giat, Nexter Systems, SAGEM i Thales.

Shard i Polynege jsou určeny pro hlavně s hladkým vývrtem 120 mm děl. Na rozdíl od Shardu však je určen k palbě za horizont. Polynege využívá technologie z projektilů 155 mm dělostřelectva jménem Katana od největšího francouzského zbrojaře Nexter. Polynege soutěží se Shardem stejnou účinností, jako má jeho 1,3 m dlouhý penetrátor (wolframový šíp). Avšak docilovat toho má principem výbušné nálože. A oba ještě případně konkurují americkým průbojníkům z ochuzeného uranu, které jsou nejúčinnějším tankovým protitankovým střelivem vůbec, ale po Válce v Iráku se je země zdráhají pro radioaktivitu používat.

Náboje Polynege již byly úspěšně otestovány střelbou z jedoucího tanku na pohybující se cíl na vzdálenost 8700 m. Standardně uváděný účinný dosah nábojů bude mezi 2,5 až 8 km. Jeho typickými cíli mají být těžce pancéřovaná vozidla a opevnění. Jeden náboj dle dosavadních pracovních údajů má snad vážit 28 kg a být dlouhý 984 mm. Projektil má být vystřelován poměrně nízkou rychlostí do 700 m/s, což je ale pochopitelné pro náboj s vlastním pohonem a s top-attack. Snad prý 20 z 28 kg má být věnováno bojové náplni.

Francouzi tedy pomocí domácích francouzských výrobců nakonec obsáhnou celou svatou trojici protitankového střeliva, tedy APFSDS+EFP+HE-AT, s čímž se zdaleka všechny země chlubit nemohou. Většina z nich používá střelivo izraelské, německé nebo americké.

To se dá dočíst z webů třetích stran. Vlastní výrobce kolem Polynege zatím mlčí. Francouzi jsou známi průkopnickou prací na 140 mm hlavní zbrani pro budoucí tank MGCS. Že by ale Polynege i Shard měli mít jednou takovou ráži, kolem toho je ticho po pěšině.

Zdroje

https://euro-sd.com/2021/10/articles/exclusive/23971/tank-gun-and-ammo-developments-120mm-and-above/

https://defense-update.com/20060726_eurosatory06-tank-precision.html

http://www.army-guide.com/eng/product3056.html

https://www.knds.fr/sites/default/files/fichiers-catalogue-produit/POLYNEGE.pdf